Článek 7
Časová působnost úmluvy
1. Aniž je dotčeno použití kteréhokoli pravidla obsaženého v této úmluvě, kterým by se mohly řídit účinky sukcese států podle mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě, úmluva se vztahuje pouze na sukcesi států, ke které došlo po jejím vstupu v platnost, není-li dohodnuto jinak.
2. Stát-nástupce může tehdy, když vyjadřuje souhlas být vázán touto úmluvou, nebo kdykoli poté, učinit prohlášení o tom, že použije ustanovení této úmluvy na svou vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči smluvnímu státu nebo straně úmluvy, které učiní prohlášení, jímž přijímají prohlášení státu-nástupce. Po vstupu úmluvy v platnost mezi státy, které učinily tato prohlášení nebo po prohlášení o přijetí, je-li toto učiněno později, se ustanovení úmluvy použijí na účinky sukcese států od data uvedené sukcese.
3. Stát-nástupce může při podpisu této úmluvy nebo tehdy, když vyjadřuje souhlas být jí vázán, učinit prohlášení o tom, že bude předběžně používat ustanovení úmluvy ve vztahu ke své vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči jinému signatářskému státu nebo smluvnímu státu, jenž učiní prohlášení, jímž přijímá prohlášení státu-nástupce; poté, kdy bylo učiněno ono prohlášení, bude se těchto ustanovení předběžně používat na účinky sukcese států mezi oběma státy od data sukcese.
4. Prohlášení učiněná podle odstavce 2 nebo odstavce 3 musí být obsažena v písemné notifikaci depozitáři, který bude informovat strany a státy, jež jsou způsobilé stát se stranami této úmluvy, o notifikaci, kterou obdržel, a o jejím znění.