Článek 33
Účinky spojení států na smlouvy podepsané státem-předchůdcem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení
1. S výhradou odstavců 2 a 3, jestliže před datem sukcese států jeden ze států-předchůdců podepsal mnohostrannou smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, stát-nástupce podle článku 31 může smlouvu ratifikovat, přijmout ji nebo schválit, jako by ji podepsal, a může se tím stát její stranou nebo smluvním státem.
2. Odstavce 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy ve vztahu ke státu-nástupci bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
3. Jestliže smlouva náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, může se stát-nástupce stát stranou nebo smluvním státem smlouvy pouze se souhlasem všech stran nebo všech smluvních států.
4. Každá smlouva, jejíž smluvní stranou nebo smluvním státem se stát-nástupce stane podle odstavce 1, bude prováděna pouze na té části území státu-nástupce, pro niž byla smlouva podepsána jedním ze států-předchůdců, pokud:
a) v případě mnohostranné smlouvy, která nenáleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce při ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy neoznámí, že smlouva bude prováděna na celém jeho území; nebo
b) v případě mnohostranné smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se stát-nástupce a všechny strany nebo případně všechny smluvní státy nedohodnou jinak.
5. Odstavce 4 písm. a) se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území státu-nástupce bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.