§ 5
Hodnocení expozice
(1) Při hodnocení expozice zaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí neionizujícímu záření ve frekvenční oblasti
15
od 0 Hz do 1,7 . 10 Hz
se mimo nejvyšších přípustných hodnot a referenčních hodnot zohledňují dále zejména
a) přímé biofyzikální účinky,
b) intenzita záření, frekvenční spektrum, trvání a typ expozice,
c) expozice polím a zářením s různými kmitočty a expozice více zdrojům neionizujícího záření,
d) informace poskytnuté výrobcem zařízení produkujícího neionizující záření, včetně zařazení laserů do třídy v rozsahu požadavků příslušné technické normy, a
e) nepřímé biofyzikální účinky, jakými jsou
1. rušení elektronických přístrojů a zařízení, včetně kardiostimulátorů a jiných elektronických zdravotnických prostředků,
2. rizika spojená s vymrštěním feromagnetických předmětů působením statického magnetického pole s magnetickou indukcí vyšší než 3 mT,
3. nebezpečí zážehu elektricky ovládaných detonátorů,
4. požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých materiálů optickým zářením, jiskrami způsobenými kontaktními proudy nebo jiskrovými výboji,
5. rizika spojená s interakcí mezi optickým zářením a chemickými látkami s fotosenzibilizujícími účinky, nebo
6. rizika spojená s dočasným oslněním optickým zářením.
(2) Při hodnocení expozice zaměstnance neionizujícímu záření se dále zohledňují
a) všechny účinky na zdraví a bezpečnost specificky ohrožených zaměstnanců, zejména zaměstnanců s implantovanými elektronickými zdravotnickými prostředky a těhotných zaměstnankyň, a
b) informace získané poskytovatelem pracovnělékařských služeb při pravidelném dohledu na pracovištích zaměřeném na zjišťování a hodnocení rizikových faktorů.