§ 20
Epizootologické šetření
(1) Krajská veterinární správa pokračuje v epizootologickém šetření v případě, že vyšetření vzorků v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) prokáže přítomnost exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce v České republice, anebo přítomnost neexotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce v České republice, oblasti nebo jednotce s nákazovým statusem kategorie I nebo III podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce ve vztahu k příslušné nákaze.
(2) Při epizootologickém šetření se zejména
a) zjišťují možný původ nákazy a zdroje kontaminace,
b) prověřuje, zda
1. živočichové pocházející z akvakultury neopustili hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů v průběhu příslušného období předcházejícího hlášení podezření z výskytu nákazy podle § 11 zákona a § 18 odst. 1,
2. nákaza nebyla zavlečena do jiných hospodářství.
(3) Prokazují-li výsledky epizootologického šetření, že nákaza mohla být zavlečena do jednoho nebo více hospodářství, chovných oblastí měkkýšů nebo povrchových vod, musí být v těchto hospodářstvích, chovných oblastech měkkýšů nebo povrchových vodách učiněna opatření uvedená v § 19. Jde-li o velké povodí nebo pobřežní oblast, může krajská veterinární správa omezit opatření uvedená v § 19 na menší území v okolí hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů podezřelých z nákazy, pokud dojde k názoru, že takové území je dostatečně velké k tomu, aby zaručovalo zabránění šíření nákazy.
(4) V případě potřeby informuje Státní veterinární správa příslušné orgány sousedních členských států nebo třetích zemí o podezření z výskytu nákazy.
(5) Krajská veterinární správa zahájí epizootologické šetření také v případě, že byla podle odstavce 4 informována o podezření z výskytu nákazy v sousedním členském státě nebo třetí zemi.