Příloha 7 k vyhlášce č. 290/1991 Sb.
Podmínky pro poskytování a stanovení výše jazykového příplatku
(1) Úroveň znalosti cizího jazyka se rozlišuje podle tří stupňů:
1. stupeň - požaduje se znalost cca 1500 - 1800 lexikálních jednotek včetně základní, běžné i odborné profesní frazeologie a znalost základní gramatiky (slovní druhy a základní syntaxe).
2. stupeň - požaduje se znalost cca 3500 lexikálních jednotek včetně běžné i profesní frazeologie a dobrá znalost gramatiky cizího jazyka, schopnost plynulého samostatného projevu a konverzace na běžná a základní odborná témata z dané profese, schopnost samostatné četby běžných a odborných textů s pomocí slovníku a samostatná koncepce jednoduchého písemného projevu.
3. stupeň - požaduje se znalost 5000 lexikálních jednotek běžné a odborné profesní frazeologie, dokonalá znalost gramatiky, schopnost dokonalého, plynulého a samostatného ústního i písemného projevu na všeobecná i odborná témata z dané profese.
(2) Znalost cizího jazyka se prokazuje takto:
1. stupeň - dokladem o složení kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy
2. stupeň - dokladem:
a) o složení závěrečné ústní i písemné kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy, je-li prospěch při této zkoušce výborný,
b) o ukončeném studiu na škole s cizím vyučovacím jazykem zakončené maturitní zkouškou (nerozhoduje, zda škola je v ČSFR nebo v zahraničí), je-li prospěch při této zkoušce výborný.
3. stupeň - dokladem:
a) o jazykové aprobaci na filosofické nebo filologické fakultě nebo na škole jí na roveň postavené, pokud prospěch z příslušného cizího jazyka v průběhu celého studia nebyl v průměru horší než velmi dobrý (chvalitebný),
b) o složení všeobecné státní jazykové zkoušky na státní jazykové škole nebo na vysoké škole,
c) o úspěšném ukončení studia na vysoké škole ekonomické směr zahraniční obchod, je-li prospěch z příslušného cizího jazyka výborný,
d) o složení závěrečné zkoušky v rozsahu přípravného speciálního jazykového kursu pro pracovníky pověřené dlouhodobým výkonem funkce v zahraničí na Institutu zahraničního obchodu, Institutu Čedoku a jazykové katedře federálního ministerstva zahraničních věcí,
e) o ukončení studia na vysoké škole v zahraničí s příslušným cizím vyučovacím jazykem.
(3) Pokud prospěch při zkoušce z cizího jazyka na příslušném stupni školy byl jiný, než je uvedeno v odstavci 2, nebo získal-li příslušník znalost cizího jazyka jiným způsobem, nebo neodpovídají-li jazykové znalosti požadavkům stanoveným pro 1. stupeň, prokazuje se znalost složením jazykové zkoušky. Jazyková zkouška se skládá vždy z části písemné a ústní. Provedení zkoušek v předepsané úrovni i odborném profesním zaměření (úroveň znalosti 1. a 2. stupně) zajišťuje celní správa. Celní správa zajistí, aby zaměření zkoušky bylo přizpůsobeno potřebám funkce, kterou příslušník vykonává, a aby její náročnost odpovídala stupni znalosti, který má být zkouškou ověřen. Zkoušky se skládají před zkušební komisí o třech členech. Nejméně dva členové komise musí být pedagogickými pracovníky s vysokoškolskou aprobací pro příslušný cizí jazyk, popřípadě s oprávněním k provádění zkoušek.
(4) Platnost dokladů o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně uvedených v odstavci 2 je časově omezena na dobu 5 let.
(5) Jazykový příplatek se poskytuje podle rozsahu prokázaných znalostí v této měsíční výši:
1. stupeň 80 Kčs
2. stupeň až 150 Kčs
3. stupeň až 250 Kčs.
Jazykový příplatek se zvyšuje o 50 %, jde-li o znalost a používání orientálního nebo jiného neevropského jazyka.
(6) Jazykový příplatek se poskytuje nejvýše za znalost a používání tří cizích jazyků, přičemž úhrn příplatků nesmí překročit částku 750 Kčs.
(7) Příplatek se neposkytuje příslušníkům
a) za občasné používání cizích jazyků na úrovni obvyklých znalostí odpovídajících stupni školního vzdělání stanovené pro vykonávanou pracovní činnost,
b) za znalost jazyka, který není běžně používán při výkonu činnosti,
c) za užívání mateřského jazyka v územních oblastech České a Slovenské Federativní Republiky, kde se užívá dvou jazyků.
(8) Výplata jazykového příplatku se zastaví po uplynutí platnosti dokladu o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně, neprokáže-li příslušník znalost příslušného stupně při nové jazykové zkoušce, nebo odpadne-li potřeba při výkonu práce intenzivně a pravidelně cizí jazyk používat.
(9) Příslušníkům vykonávajícím překladatelskou, tlumočnickou a lektorskou činnost jako převažující činnost v hlavním pracovním poměru přísluší příplatek až za znalost druhého a dalšího jazyka.
******************************************************************