§ 17.
Přednosta úřadu jako správce úřadu.
(1) Spravuje úřad svůj, mějž přednosta úřadu předem na paměti, že je v čele úřadu, který jest povolán k iniciativní správě a jehož úspěšné působení v zájmu obecného blaha a k podpoře blahobytu v okresu jeho péči svěřeném závisí ve značné míře na vlastní jeho iniciativě.
(2) Aby učinil těmto úkolům zadost, musí si zjednati v prvé řadě přesnou znalost poměrů v obvodu svého úřadu. Znalost tu mu poskytne zejména jednání se zástupci občanstva, povolanými ke spolupůsobení ve vnitřní správě a styk s jinými osobami důvěry hodnými, dále úřední cesty.
(3) Zvláštní povinností přednosty úřadu jest, aby měl stále náležitý přehled o stavu prací úřadu v té které době a aby dbal toho, aby záležitosti důležitější nebyly bez jeho vědomí vyřizovány.