Článek XXIV
Terminální výdaje
1. Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Egypta, Kataru, Kuvajtu, Lotyšska, Omanu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie (Arabské rep.) a Vietnamu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek pocházejících z jejich země.
2. Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Džibutska, Ghany, Indie, Jemenu a Nepálu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek odeslaných z jejich země.
3. Nehledě k výhradám, které některé země uplatnily vůči článkům 49.1.3 a 51.1.3, nebude poštovní správa Austrálie vyžadovat podpis příjemce při dodávání doporučených zásilek, u kterých se neplatí dodatečná odměna za dodávání.
4. Ve vztahu k zemím, které uplatnily výhrady vůči povinnostem, vyplývajícím z článků 49.1.3 a 51.1.3 týkajících se dodatečné odměny za doporučené a cenné zásilky, si Spojené státy americké vyhrazují právo zacházet s takovými zásilkami jako s obyčejnými a nevyplácet náhradu za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu těchto zásilek v jejich službě.
5. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si Spojené království Velké Británie a Severního Irska a zámořská území Velké Británie vyhrazují právo aplikovat v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se vybírání dodatečné odměny za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek ve styku s ostatními zeměmi.
6. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV. 1 a 2 si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které tyto výhrady podepsaly, dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek schválenou Kongresem v Pekingu: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Island, Itálie, Jamajka, Japonsko, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Kapverdy, Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Malajsie, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Singapur, Slovensko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.
7. Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb a/nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nebude-li tento úkol včas splněn, Německo si vyhrazuje právo samo stanovit podíl v procentech pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3 v souladu se zásadami uvedenými v tomto článku.
8. Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nehledě k článku XXIV.7, kterým si jedna země vyhrazuje právo stanovit sama tento procentní podíl pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3, jestliže Rada poštovního provozu nesplní včas pokyn uložený rezolucí C 46/1999, Nizozemsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké si vyhrazují právo dále používat sazby terminálních výdajů založené na metodě a procentním podílu pro přepočet vnitrostátních sazeb na sazby terminálních výdajů platné pro r. 2001 až 2003, ledaže by bylo dosaženo dohody o používání vzájemně domluvených odlišných sazeb terminálních výdajů nebo ledaže by Rada poštovního provozu stanovila pro r. 2004 a 2005 nové procentní podíly z vnitrostátních sazeb.
9. Poštovní správa Německa si vyhrazuje právo sama spravovat finanční zdroje poskytnuté finančnímu fondu pro zvyšování kvality služby v rozvojových zemím podle článku 50.1.1.1, dokud nebudou realizovány zásady a kritéria stanovené Radou poštovního provozu pro systém správy, financování a funkční struktury tohoto fondu.
10. Spojené státy americké podporují systém terminálních výdajů popsaný v článcích 47 až 51. Pokud však jde o výměnu s členy Světové obchodní organizace, vyhrazují si Spojené státy americké právo aplikovat tyto dohody o terminálních výdajích v souladu s ustanoveními přijatými při budoucích jednáních týkajících se Všeobecné dohody o obchodu se službami.
11. Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které podepsaly tyto výhrady, v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se terminálních výdajů: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Ekvádor, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Itálie, Jamajka, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Keňa, Kongo (Rep.), Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Slovensko, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.