Článek 53
Výdaje na leteckou přepravu
1. Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži:
1.1 správy země původu, jde-li o přímé závěry;
1.2 správy, která předává zásilky jiné správě, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek.
2. Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů podle článku 52, jsou-li přepravovány letecky.
3. Každá správa určení, která zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážená průměrná vzdálenost leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející z ciziny, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli.
4. Je-li však náhrada terminálních výdajů vybíraná správou určení založena výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá.
5. Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti správa určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách správy určení.
6. Není-li zvláštní dohody mezi zúčastněnými správami, vztahují se tarifní tabulky průvozních výdajů uvedené v Řádu na letecké závěry přepravované případně pozemní nebo námořní cestou. Žádné pozemní průvozní výdaje se však neplatí při:
6.1 překládání leteckých závěrů mezi dvěma letišti, která poskytují své služby v jednom městě;
6.2 přepravě těchto závěrů mezi letištěm daného města a skladištěm umístěným v tomtéž městě a při vracení těchto závěrů k další přepravě.