Článek 41
Vymezení odpovědnosti mezi poštovními správami
1. Dokud se neprokáže opak, je odpovědna ta poštovní správa, která převzala zásilku bez námitek a která obdržela veškeré předepsané podklady k pátrání, avšak nemůže prokázat ani dodání zásilky adresátovi ani případně její řádné předání jiné správě.
2. Jestliže ke ztrátě, poškození nebo úbytku obsahu došlo během přepravy, aniž je možno zjistit, na kterém území nebo ve službě které země se tak stalo, nesou zúčastněné správy škodu rovným dílem. Jde-li však o obyčejný balík a částka náhrady nepřevyšuje částku stanovenou v článku 34.4.1 pro balík do 1 kg, je tato částka hrazena rovným dílem správou původu a správou určení s vyloučením zprostředkujících správ.
3. Pokud jde o zásilky s udanou cenou, nemůže odpovědnost správy vůči jiným správám v žádném případě překročit maximální výši udané ceny, kterou dovoluje.
4. Poštovní správy, které nezajišťují službu zásilek s udanou cenou, odpovídají za tyto zásilky přepravované v přímých závěrech jako za doporučené zásilky resp. za obyčejné balíky. Toto ustanovení platí rovněž tehdy, jestliže poštovní správy nepřejímají odpovědnost za zásilky s udanou cenou přepravované na palubách lodí nebo letadel, které používají.
5. Došlo-li ke ztrátě, poškození nebo úbytku obsahu zásilky s udanou cenou na území nebo ve službě zprostředkující správy, která nezajišťuje službu zásilek s udanou cenou, nese škodu neuhrazenou zprostředkující správou správa původu. Stejné pravidlo platí v případě, překračuje-li výše škody maximální výši udané ceny dovolenou zprostředkující správou.
6. Clo a jiné poplatky, které nemohly být zrušeny, připadají na vrub správám odpovědným za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu.
7. Správa, která vyplatila náhradu, přebírá až do výše částky této náhrady práva osoby, která ji přijala, pro jakýkoli případný postih jak proti adresátovi, tak proti odesílateli nebo třetím osobám.