Článek 2
Svoboda průvozu
1. Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou poštovní správu povinnost směrovat přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jí předá jiná poštovní správa, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používá pro své vlastní zásilky.
2. Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících biologické látky podléhající zkáze nebo radioaktivní látky, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky, které nevyhovují právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi.
3. Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby.
4. Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou.
5. Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto zemí.