§ 17b
(1) Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí
a) fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se jednání uvedeného v § 17a odst. 1,
b) osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud
1. neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,
2. na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,
3. neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti,
c) fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže
1. nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,
2. odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,
3. neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,
4. ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.
(2) Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
(3) Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.
(4) Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(5) Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.
(6) Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis. 13)