§ 69
(1) Při ukládání pokut vychází orgán dozoru z povahy protiprávního jednání, charakteru a rozsahu jeho následků a přihlédne k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností
(2) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání protiprávního jednání užita nebo určena, anebo
b) byla protiprávním jednáním získána nebo nabyta za věc protiprávním jednáním získanou.
(3) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže věc
a) náleží pachateli, kterého nelze za protiprávní jednání stíhat, anebo,
b) nenáleží pachateli protiprávního jednání nebo mu nenáleží zcela a jestliže to je v zájmu bezpečnosti osob a majetku anebo jiného obecného zájmu.
(4) Propadnutí věci nelze uložit a zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze protiprávního jednání. Vlastníkem propadlých a zabraných věcí se stává stát.
(5) Uložit pokutu nebo propadnutí věci anebo vyslovit zabrání věci lze do dvou let ode dne, kdy se příslušný orgán dozoru o porušení právní povinnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne porušení právní povinnosti.
(6) Pokuty vybírá orgán dozoru, který je uložil podle obecných předpisů o správním řízení. Nedojde-li k dobrovolnému zaplacení pokuty ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, předá věc orgán dozoru k vymáhání příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.