2.1 Volba metodiky
Provozovatel letadla v plánu zjišťování pro každý typ letadla stanoví
a) jaký výpočetní vzorec bude použit (metoda A nebo metoda B),
b) zdroj dat, který se používá ke stanovení údajů o doplněném palivu a palivu obsaženém v nádrži, a způsoby předávání, uchovávání a získávání těchto údajů,
c) popřípadě jaká metoda se používá ke stanovení hustoty; pokud se používají srovnávací tabulky hustoty a teploty, provozovatel upřesní zdroj těchto dat.
Pokud provozovatel letadla hodlá používat najatá letadla či jiné typy letadel, jež nebyly v plánu zjišťování zahrnuty v době jeho předložení ministerstvu, uvede v plánu zjišťování popis postupu, který se bude používat pro stanovení metodiky zjišťování pro tyto dodatečné typy letadel. Provozovatel letadla zajistí, aby po zvolení byla metodika zjišťování důsledně uplatňována. U písmen b) a c) může v případě, je-li to nezbytné ve zvláštních situacích, kdy například dodavatelé paliva nemohou poskytnout veškeré údaje potřebné pro určitou metodiku, vytvořit a použít seznam používaných metodik pro určitá letiště s obsahem odchylek od obecné metodiky - viz bod 5 písm. g) formuláře plánu pro zjišťování emisí uvedeného v příloze č. 4 této vyhlášky.
Provozovatel zvolí metodu, která zajišťuje nejúplnější a nejvčasnější údaje ve spojení s nejnižší nejistotou, aniž by vznikly nepřiměřené náklady.