§ 4.
(1) Dary a přídavky z milosti k odpočivným a zaopatřovacím požitkům povolené započtou se do zvýšení podle tohoto zákona. Toto ustanovení se však netýká darů a přídavků povolených po 1. lednu 1921 za zvláštní zásluhy. O tom, zdali jest tato výjimka dána, rozhoduje ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Přídavky povolené zaměstnancům, kteří odešli do výslužby v roce 1922, s podmínkou, že se sníží v témž poměru, v jakém byly nebo budou následkem zlepšených hospodářských poměrů sníženy celkové požitky aktivních zaměstnanců státních stejné kategorie, nebo všeobecnou úpravou zvýšeny celkové pensijní požitky, dále odpadne-li rodinný příslušník, k němuž se přihlíželo při stanovení tohoto přídavku z milosti, se zrušují. Mají-li tito zaměstnanci vedle toho ještě přídavky uvedené v odst. 1., započtou se tyto přídavky jen potud, pokud zvýšení podle tohoto zákona přesahuje přídavky uvedené v první větě tohoto odstavce.