§ 2.
Je-li v některém zákoně nebo nařízení,platném také pro oblast trestního práva uherského, stanoven jen některý z trestův uvedených v trestním zákoně ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., nebo, má-li trest podle tohoto trestního zákona býti vykonán na území kdysi uherském, bud při ukládání a vykonávání trestů užito zásad:
1. Uzavření na odděleném místě rovná se vězení mladistvých osob podle § 27 zák. čl. XXXVI. z roku 1908.
2. Na miste vězení ne delšího dvou měsíců nastupuje uzamčení pod e § 18, odst. 2., zák. čl. XL. z roku 1879; jinak rovná se vězení trestů vězení podle III. hlavy zák. čl. V. z roku 1878 s tou odchylkou, ze při trestů vězení, uloženém podle zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., může se vězeň na vlastní náklad stravovati.
3. Tuhé vězení rovná se vězení podle III. hlavy zák čl. V. z roku 1878, není však možno toto tuhé vězení přeměniti v trest peněžitý.
4. Trest uzamčení a vězení podle bodů č. 2. a 3. vykoná se ve věznicích okresních soudů, nebo ve věznici sborového soudu, jenž trest uložil.
5 - Žalář, není-li delší dvou let, rovná se žaláři podle III. hlavy zák. čl. V. z roku 1878 a vykoná se v obvodovém žaláři nebo věznici sondu sborového, určené pro výkon žaláře, jinak rovná se káznici podle III. hlavy zák. čl. V. z roku 1878 s tou změnou, že neplatí zde obmezení časové vytčené tam, a vykoná se v zemské trestnici.
6. O těžkém žaláři platí ustanovení bodu 5.
7. Zostření uložená rozsudkem zůstávají v platnosti právě tak, jako výhody plynoucí z počítám samovazby podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z.