Článek 23
Vyloučení dvojího zdanění
1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu obdrží příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněny ve druhém smluvním státě, povolí prvně zmíněný stát snížit daň z příjmu nebo majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmu nebo z majetku zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daně sníží, však nepřesáhne takovou část daně z příjmu nebo z majetku vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy nebo majetek, které mohou být zdaněny v tomto druhém státě, podle toho, o jaký případ jde.
2. Jestliže v souladu s jakýmkoliv ustanovením této smlouvy příjmy, které plynou rezidentu jednoho smluvního státu, nebo majetek, který vlastní, jsou vyjmuty ze zdanění v tomto státě, může tento stát při výpočtu částky daně z ostatních příjmů nebo majetku tohoto rezidenta vzít v úvahu příjmy nebo majetek, které byly ze zdanění vyjmuty.
3. Pro účely snížení daně z příjmů nebo z majetku ve smluvním státě se má za to, že daň zaplacená ve druhém smluvním státě zahrnuje daň, která by byla splatná v tomto druhém smluvním státě, ale byla snížena nebo se jí tento smluvní stát vzdal v souladu s jeho zákonnými ustanoveními pro poskytování daňových úlev.