§ 17.
Vrácení daně.
(1) Vezme-li výběrčí daně zboží od odběratele zpět pro vady nebo proto, že obchod byl dodatečně zrušen, nebo proto, že odběratel vrátil zboží pro vady ve lhůtě záruční, a vydá-li za ně výběrčí daně jiné zboží téhož druhu, má nárok na vrácení daně odvedené ze zboží, které vzal zpět. U stavby má výběrčí daně nárok na vrácení daně též v případě, kdy stavba nebyla pro vady objednatelem převzata nebo kdy stavební smlouva byla dodatečně zrušena; byla-li stavba objednatelem převzata, avšak její původní cena byla pro vady stavby snížena, má výběrčí daně nárok na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl.
(2) Nezaplatil-li odběratel zcela nebo zčásti daň proto, že není prokazatelně schopen cenu zboží včetně daně platit, má výběrčí daně nárok na vrácení daně, která mu nebyla zaplacena; přesahuje-li daň cenu zboží, je další podmínkou nároku na vrácení daně, že výběrčí daně obdržel původně dodané zboží zpět.
(3) Vezme-li výběrčí daně v případě podle odstavce 1 nebo 2 zboží zpět za cenu (bez daně), která je nižší než cena (bez daně) jím původně účtovaná, nemá nároku na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl.
(4) Daň se vrátí tím způsobem, že si ji výběrčí daně odečte od daně, kterou je povinen odvést. Výběrčí daně to vyznačí v daňovém hlášení za měsíc, v němž vznikl nárok na vrácení, a ve svých účetních knihách a záznamech; jinak nárok zaniká. Přestane-li být výběrčím daně, vrátí se daň v hotovosti, nedluhuje-li jiné daně a dávky.