§ 11
Identifikační certifikát
(1) Identifikační certifikát slouží k autentizaci držitele občanského průkazu při dálkovém přístupu k informačnímu systému nebo elektronické aplikaci s využitím postupu podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.
(2) Podmínkou možnosti využít funkci identifikačního certifikátu je aktivace funkce držitelem občanského průkazu a autentizace držitele občanského průkazu pomocí identifikačního osobního kódu.
(3) V identifikačním certifikátu se uvedou
a) údaje o držiteli občanského průkazu, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. pohlaví,
3. státní občanství,
4. datum narození,
5. místo a okres narození, narodil-li se na území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu,
6. kód státu narození podle statistického číselníku vytvořeného Českým statistickým úřadem, narodil-li se mimo území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu,
7. adresa místa trvalého pobytu, je-li hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel, a
8. rodné číslo,
b) úřední záznam, který obsahuje nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele občanského průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli občanského průkazu uvedeny ve zkrácené podobě,
c) údaje o občanském průkazu, kterými jsou
1. číslo,
2. datum vydání,
3. datum skončení platnosti a
4. označení správního orgánu, který jej vydal, a
d) rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, je-li některý z těchto údajů uveden v občanském průkazu.
(4) Funkci identifikačního certifikátu může držitel občanského průkazu aktivovat
a) při převzetí občanského průkazu za asistence úřední osoby u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu nebo
b) po převzetí občanského průkazu za asistence úřední osoby u kteréhokoliv pověřeného úřadu nebo pověřeného zastupitelského úřadu po prokázání své totožnosti.