(b) Cisterny určené pro přepravy kapalných potravin
15. Níže popsaná metoda se týká výhradně cisteren s jednou nebo několika komorami, určených pouze pro přepravy kapalných potravin, například mléka. Každá komora těchto cisteren musí mít nejméně jedno plnící a jedno výpustné hrdlo. Má-li cisterna několik komor, musí být jedna od druhé oddělena neizolovanými vertikálními dělícími přepážkami (příčkami).
16. Měření součinitele "K" se provádí při setrvalém teplotním režimu metodou vnitřního ohřevu prázdné cisterny umístěné v izotermické komoře.
17. V průběhu zkoušky se musí rovnoměrná a stálá střední teplota izotermické komory ustálit a udržovat s tolerancí ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi vnitřní teplotou skříně a teplotou v izotermické komoře byl nejvýše 25 ± 2 °C s průměrnou teplotou stěn skříně udržovanou na hodnotě + 20 ± 0,5 °C.
Po dobu jednoho roku po vstupu této změny v platnost *) pověřené zkušební stanice mohou korigovat výpočet naměřené hodnoty součinitele prostupu tepla "K" a uvažovat střední teplotu stěn skříně + 20 °C.
18. Vzduch v komoře se neustále udržuje v pohybu tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s.
19. Uvnitř cisterny se umísťuje elektrické topné zařízení (odpory apod.). Má-li cisterna několik komor, umístí se elektrické topné zařízení do každé z nich. Tyto elektrické topné zařízení mají ventilátory, jejichž výkon postačuje k tomu, aby rozdíl mezi maximální a minimální teplotou uvnitř každé komory po dosažení setrvalého teplotního režimu nebyl větší než 3 K. Má-li cisterna několik komor, nesmí se střední teplota nejchladnější komory lišit od střední teploty nejteplejší komory o více než 2 K, přičemž se teploty měří tak, jak je stanoveno v bodě 20 tohoto dodatku.
20. Přístroje na měření teplot, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně cisterny ve vzdálenosti 10 cm od stěny takto:
(a) Není-li cisterna rozdělena na komory, měří se teplota alespoň v těchto 12 místech:
Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů, jednoho horizontálního a druhého vertikálního, v blízkosti každého z obou den;
Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů skloněných pod úhlem 45° k horizontále v příčné rovině cisterny.
(b) Je-li cisterna rozdělena na několik komor, měří se nejvyšší teplota v těchto místech:
u obou krajních komor alespoň
Na koncích horizontálního průměru v blízkosti dna a na koncích vertikálního průměru v blízkosti přepážky;
a u každé z ostatních komor alespoň
Na koncích průměru skloněného pod úhlem 45° k horizontále v blízkosti jedné z přepážek a na koncích průměru kolmého k předchozímu v blízkosti druhé přepážky.
Střední vnitřní teplotou a střední vnější teplotou cisterny je aritmetický průměr všech hodnot naměřených uvnitř cisterny a všech hodnot naměřených vně cisterny. V cisternách s několika komorami je střední vnitřní teplotou každé komory aritmetický průměr hodnot naměřených v této komoře, přičemž počet těchto naměřených hodnot nesmí být menší než čtyři.
21. Uvedou se v činnost zařízení na ohřívání a proudění vzduchu, pro měření tepelného výkonu a tepelného ekvivalentu větracího zařízení uvádějícího vzduch do pohybu.
22. Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejteplejšího a nejchladnějšího místa na vnějším povrchu cisterny větší než 2 K.
23. Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu.
------------------------------------------------------------------
*) Datem vstupu v platnost je 22. únor 1996