§ 29.
Oslepne-li učitel nebo trpí-li duševní chorobou, aniž toho úmyslně zavinil, takže jest neschopen vykonávati další službu nebo jakoukoli živnost, připočte se mu pro výměru výslužného k jeho započítatelné době služební 10 let.
Stane-li se pro nezaviněný úraz neschopným ke službě, připočítá se mu táž doba za těchto předpokladů:
1. stal-li se úraz při určeném výkonu služebním a v přímé s ním spojitosti;
2. prokáže-li se lékařským vyšetřením úředně nařízeným, že nezpůsobilost k další službě vznikla výhradně úrazem;
3. nastala-li nezpůsobilost k další službě nejdéle v roce po úrazu a ohlásil-li učitel v téže době svůj nárok u nadřízeného školního úřadu.
Za okolností zvláště závažných může zemská školní rada v případech odstavec druhého přiznati výslužné ještě ve vyšší výměře až do celé části platů započítatelných pro vyměření výslužného.
Stane-li se učitel pro těžkou a nezhojitelnou nezaviněnou nemoc jinou, nežli jest uvedeno v prvém odstavci, neschopen k další službě a každému jinému výdělku, zemský školní úřad může připočísti k jeho započitatelné služební době až 10 roků pro výměru výslužného.
Je-li učitel podroben pojišťovací povinnosti úrazové, zmenší se výslužné takto zvýšené o peníz jeho úrazového důchodu.
Na učitele v počáteční službě, kteří nebyli ještě zařádění do platů hodnostních tříd, anebo kteří požívají určitého procenta platil úřednické skupiny, vztahují se předpisy předcházející s tou změnou, že místo výhody v nich uvedené přizná se jim výslužné vyměřené z platů, jichž požívali v rozhodujícím okamžiku.