§ 8.
Pro všechny jednokopytníky zamořeného dvorce (stanoviště) nařídí okresní úřad uzávěru s těmito účinky:
a) jednokopytníci nesmějí býti vyháněni na pastviny, musí býti zabráněno jejich styku s jinými jednokopytníky, nesmějí býti ustájováni v cizích stájích a nesmí býti pro ně používáno cizích žlabů a jeslí, případně nádob na napájení a jiného nářadí;
b) jednokopytníci, kteří nejsou v zamořeném dvorci (stanovišti) chováni, nesmějí do něho vstupovati;
c) pastviny použité nemocnými nebo z nakažlivé chudokrevnosti podezřelými jednokopytníky jsou vyloučeny na dobu jednoho roku z používání pro jednokopytníky;
d) odpadky pocházející od nemocných nebo z nakažlivé chudokrevnosti podezřelých jednokopytníků, jako hnůj, zbytky krmiv, steliva a pod., které mohou obsahovati nakažlivinu, buďtež spáleny nebo zakopány, zaorány nebo zkompostovány. Uvedené odpadky nesmějí býti dány na pastviny používané jednokopytníky. Močůvka, pokud se jí nepoužije ke kompostování, musí býti podrobena desinfekci. Bližší předpisy o provedení zneškodnění odpadků, zejména hnoje zkompostováním, vydá ministerstvo zemědělství a vyhlásí v úředním listě;
e) v zamořených stájích a místech před stájemi jest prováděti opětovně a pravidelně desinfekci, zvláště pak po odstranění nemocných zvířat ze stáje. Při tom jest dbáti, aby důkladně bylo desinfikováno stání zvířat a stájové nářadí. Závěrečná desinfekce, již jest vykonati po utlumení nákazy, musí býti provedena za dozoru úředního veterináře;
f) držitelé jednokopytníků daných pod uzávěru jsou povinni pro potřebu sledování choroby úředním veterinářem podle jeho pokynů zjišťovali teploměrem a zapisovali do záznamů o teplotě, který jim bude úředním veterinářem dodán, ráno a večer každého dne, pokud trvá podezření z choroby, teplotu jednokopytníků. Teploměr musí býti po upotřebení u každého jednokopytníka zvláště očištěn a desinfikován.