§ 13.
(1) Držitelé jednokopytníků ve dvorcích (stanovištích) zamořených nakažlivou chudokrevností jsou povinni oznámiti ihned okresnímu úřadu smrt každého jednokopytníka touto nákazou nemocného nebo z ní podezřelého. Oznámení jest učiniti osobně, poslem, telefonicky nebo telegraficky okresnímu úřadu za účelem provedení pitvy.
(2) Usmrcovati jednokopytníky nemocné nakažlivou chudokrevností nebo z ní podezřelé vypouštěním krve a pitvati je v zamořeném dvorci (stanovišti) se zakazuje. Jest však přípustno, aby taková zvířata byla usmrcena v zamořeném dvorci (stanovišti) bez vypuštění krve. Usmrcovati jednokopytníky nemocné nakažlivou chudokrevností vypuštěním krve a je pitvati jest dovoleno toliko v kafileriích, pohodnicích nebo na mrchovištích.
(3) Kůže uhynulých, zabitých nebo poražených jednokopytníků, nemocných nebo podezřelých z nakažlivé chudokrevnosti, mohou býti upotřebeny teprve po desinfekci a usušení.