§ 7
(1) Z vkladů u peněžních ústavů (peněžních podniků) na vkladní (spořitelní) knížky, vkladní listy nebo běžné účty, které vznikly před 10. říjnem 1938, zněly původně na koruny československé, byly přeměněny na říšské marky v poměru 1 Kč = 12 feniků a v den vyhlášení tohoto zákona ještě trvají, se sráží, pokud pohledávka z vkladů k tomuto dni stačí, jedna šestina z markové pohledávky vkladatelovy ke dni přeměny na říšské marky; při tom se jedna marka počítá za deset korun.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vkladech, které byly v době nesvobody převedeny na peněžní ústavy (peněžní podniky) v pohraničním území peněžními ústavy (peněžními podniky) v ostatním území zemí České a Moravskoslezské a byly přepočteny v poměru 1 K = 12 feniků anebo byl na ně poskytnut Zemskou bankou a žirovým ústředím v Liberci příplatek 2 feniky na jednu korunu.