§ 3
(1) Byl-li peněžitý závazek, na který se vztahují úlevy v plnění podle § 1, přeměněn podle předpisů okupační moci na říšské marky v poměru 1 K (Ks) = 10 feniků a při tom dlužníku uloženo uhraditi kapitálové vyrovnání, nebo bylo-li dlužníku uloženo uhraditi kapitálové vyrovnání, aniž závazek byl přeměněn na říšské marky, je věřitel povinen
1. sleviti ze zůstatku dlužného ke dni vyhlášení tohoto zákona tolik procent, kolik činí kapitálové vyrovnání ze závazku spojeného s kapitálovým vyrovnáním,
2. připsati dlužníku k dobru bezúročně
a) stejný procentový podíl jako u č. 1 z úhrnu částek, které zaplatil na závazek spojený s kapitálovým vyrovnáním do dne vyhlášení tohoto zákona,
b) zvláštní úrok s případným příslušenstvím z kapitálového vyrovnání od 1. října 1940 do dne, od kterého byly úroky počítány již ze závazku spojeného s kapitálovým vyrovnáním, pokud byl dlužník za tento zvláštní úrok s případným příslušenstvím zatížen a pokud jej do dne vyhlášení tohoto zákona zaplatil;
jedna říšská marka se při tom počítá za deset korun.
(2) Nezaplatil-li dlužník zvláštní úrok s případným příslušenstvím [odstavec 1, č. 2. písm. b)] zcela nebo zčásti, srazí se ze zůstatku dlužného ke dni vyhlášení tohoto zákona nezaplacená část a ze zbytku se počítá sleva podle odstavce 1, č. 1; jedna říšská marka se při tom počítá za deset korun.
(3) O částkách připsaných dlužníku k dobru podle odstavce 1, č. 2 platí ustanovení § 2, odst. 2.