§ 4
(1) Přísahu podle § 2 vykonají i soudci, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona již vykonávají soudcovský úřad, a to do dvou měsíců ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Přísaha podle předcházejícího odstavce se vykoná tak, že přísahající podepíše písemné znění přísahy, které opatřil datem, a předloží je ve lhůtě stanovené v odstavci 1 přednostovi (předsedovi) soudu (jeho zástupci), u něhož má úřední působiště. Pokud přísahající je sám přednostou (předsedou) soudu, předloží podepsané písemné znění přísahy předsedovi nadřízeného soudu (jeho zástupci), a není-li takového soudu, členu vlády, v jehož oboru působnosti koná soudcovský úřad.
(3) Soudci z povolání, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona jsou přiděleni službou k administrativní službě u justičních nebo jiných úřadů, vykonají přísahu až při opětném nastoupení služby u soudu, a to způsobem předepsaným v § 3.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na soudce z lidu, ustanovené podle § 5 zákona ze dne 6. října 1948, č. 232 Sb., o státním soudu, u státního soudu nebo u nejvyššího soudu, kteří již vykonali přísahu podle § 9 zmíněného zákona.
(5) U soudce z povolání, který přísahu podle odstavce 1 bez omluvného důvodu ve stanovené lhůtě nevykoná, nebo který odepře vykonati přísahu podle odstavce 3, nastává zrušení služebního poměru. Ke dni rozvázání služebního poměru vydá státní správa za bývalého soudce příslušnou částku podle předpisů o přestupech ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (zaopatření). Jinak zanikají veškeré povinnosti, práva a nároky ze služebního poměru pro bývalého soudce a jeho rodinné příslušníky.
(6) U soudce z lidu, který bez omluvného důvodu nevykoná ve stanovené lhůtě přísahu podle odstavce 1, se má za to, že se vzdal soudcovského úřadu.