§ 2.
Zaměstnanci bývalého státu uherského při úřadech vytčených v § 1, jakož i v trestnicích, podrobeni jsou dnem účinnosti tohoto zákona veškerým zákonům a nařízením, jimiž upraveny jsou služební poměry a příjmy státních zaměstnanců toho druhu v ostatních částech republiky československé. Týmž dnem se rozšiřuje na území bývalého státu uherského platnost zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika), cís. patentu ze dne 3. května 1853, č. 81 ř. z. (soudní instrukce), pokud jeho ustanovení byla zachovaná zákonem ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o organisaci soudů, zákona ze dne 21. května 1868, č. 46 ř. z., o disciplinárním řízení, ustanovení zákona ze dne 27. listopadu 1896,cís. 217 ř. z., a zákonů jím v platnosti zachovaných, zákona ze dne 12. července 1872, č. 112 ř. z., o žalobním právu stran, porušil-li soudce právo, a zákonů ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1920.
Zvláštní požitky, jež se poskytují státním zaměstnancům vzhledem k mimořádným nynějším poměrům na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nejsou tím dotčeny.