Článek 5
1. Smluvní státy stanoví a vzájemně si oznámí přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii své styčné místo pro záležitosti v oblasti působnosti úmluvy.
2. V případě krádeže, loupeže nebo jiného protiprávního zmocnění se jaderných materiálů nebo jejich věrohodné hrozby poskytnou smluvní státy v souladu se svými právními předpisy v největším možném rozsahu spolupráci a pomoc při zpětném získávání a ochraně těchto materiálů každému státu, který o to požádá. Zejména:
(a) smluvní stát učiní co možná nejrychleji vhodné kroky k informování dalších států, jež podle něho mohou být dotčeny, o každé krádeži, loupeži či protiprávním zmocnění se jaderných materiálů nebo o jejich věrohodné hrozbě a v případě potřeby k informování Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací;
(b) přitom si dotčené smluvní státy v případě potřeby vyměňují informace navzájem, s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a s jinými příslušnými mezinárodními organizacemi s cílem ochrany ohrožených jaderných materiálů, ověření neporušenosti obalového souboru pro přepravu nebo zpětného získání protiprávně odňatých jaderných materiálů a:
(i) koordinují své úsilí diplomatickou a jinou dohodnutou cestou;
(ii) na požádání si poskytují pomoc;
(iii) zajistí navrácení jaderných materiálů odcizených nebo ztracených v důsledku výše uvedených událostí.
Způsob provádění této spolupráce určují dotčené smluvní státy.
3. V případě věrohodné hrozby sabotáže jaderných materiálů nebo jaderného zařízení nebo v případě, kdy k jejich sabotáži dojde, spolupracují smluvní státy v největším možném rozsahu v souladu se svými právními předpisy a v souladu se svými příslušnými povinnostmi podle mezinárodního práva, takto:
(a) jestliže se smluvní stát dozví o věrohodné hrozbě sabotáže jaderných materiálů nebo jaderného zařízení v jiném státě, rozhodne co nejrychleji o vhodných krocích k informování dotčeného státu a případně i Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací o takové hrozbě s cílem sabotáži zabránit;
(b) v případě, že dojde k sabotáži jaderných materiálů nebo jaderného zařízení ve smluvním státě a podle názoru tohoto státu mohou být jiné státy radiologicky zasaženy, pak tento stát, aniž jsou dotčeny jeho jiné povinnosti podle mezinárodního práva, podnikne přiměřené kroky k tomu, aby co nejdříve informoval stát nebo státy, které budou pravděpodobně radiologicky zasaženy, a v případě potřeby Mezinárodní agenturu pro atomovou energii a jiné příslušné mezinárodní organizace s cílem minimalizovat nebo zmírnit radiologické důsledky takové události;
(c) jestliže si smluvní stát vyžádá v kontextu pododstavců (a) a (b) pomoc, pak každý smluvní stát, který byl o takovou pomoc požádán, neprodleně rozhodne a oznámí žádajícímu smluvnímu státu, přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii, zda má možnost požadovanou pomoc poskytnout, a rozsah a podmínky pomoci, kterou může poskytnout;
(d) koordinace spolupráce poskytované na základě pododstavců (a) až (c) probíhá diplomatickou nebo jinou dohodnutou cestou. Prostředky uskutečňování této spolupráce určují dvoustranně nebo mnohostranně dotčené smluvní státy.
4. Smluvní státy podle potřeby spolupracují a konzultují navzájem přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací s cílem získat poučení o navrhování, udržování a zlepšování systémů fyzické ochrany jaderných materiálů při mezinárodní přepravě.
5. Smluvní stát může v případě potřeby konzultovat a spolupracovat s jinými smluvními státy přímo nebo prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a jiných příslušných mezinárodních organizací s cílem získat poučení o navrhování, udržování a zlepšování svého vnitrostátního systému fyzické ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů při jejich vnitrostátním používání, skladování a přepravě.