Článek 2A
1. Každý smluvní stát stanoví, zavede a udržuje odpovídající režim fyzické ochrany platný pro jaderné materiály a jaderná zařízení pod jeho jurisdikcí s cílem:
(a) chránit proti krádeži a jinému nezákonnému zmocnění se jaderné materiály při jejich používání, skladování a přepravě;
(b) zajistit zavedení rychlých a komplexních opatření k nalezení a případně zpětnému získání ztracených nebo odcizených jaderných materiálů; jsou-li materiály nalezeny mimo jeho území, jedná smluvní stát v souladu s článkem 5;
(c) chránit jaderné materiály a jaderná zařízení proti sabotáži; a
(d) zmírnit nebo minimalizovat radiologické důsledky sabotáže.
2. Při provádění odstavce 1 každý smluvní stát:
(a) zavede a udržuje právní a regulační rámec, kterým se řídí fyzická ochrana;
(b) zřídí nebo určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za provádění právního a regulačního rámce; a
(c) přijme jiná vhodná opatření nutná k fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení.
3. Při provádění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 uplatňuje každý smluvní stát, aniž by tím byla dotčena jiná ustanovení úmluvy, pokud je to přiměřené a proveditelné, tyto Základní zásady fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení.
Základní zásada A: Odpovědnost státu
Odpovědnost za stanovení, zavedení a udržování režimu fyzické ochrany v rámci státu spočívá zcela na tomto státu.
Základní zásada B: Odpovědnost při mezinárodní přepravě
Odpovědnost státu za zajištění dostatečné ochrany jaderných materiálů se vztahuje i na mezinárodní přepravu takových materiálů až do okamžiku, kdy je případně tato odpovědnost řádně přenesena na jiný stát.
Základní zásada C: Právní a regulační rámec
Stát je odpovědný za stanovení a udržování právního a regulačního rámce, kterým se řídí fyzická ochrana. Tento rámec by měl zajistit stanovení příslušných požadavků na fyzickou ochranu a obsahovat systém vyhodnocování a poskytování povolení nebo jiné postupy k udělení oprávnění. Tento rámec by měl zahrnovat systém kontrol jaderných zařízení a přepravy k ověření souladu s příslušnými požadavky a podmínkami povolení nebo jiného oprávnění a stanovit prostředky k prosazování příslušných požadavků a podmínek, včetně účinných sankcí.
Základní zásada D: Příslušný orgán
Stát by měl zřídit nebo určit příslušný orgán, který je odpovědný za provádění právního a regulačního rámce a který má odpovídající pravomoc, působnost a finanční a lidské zdroje k plnění svěřených odpovědností. Stát by měl podniknout kroky k zajištění faktické nezávislosti mezi funkcemi příslušného orgánu státu a funkcemi jakéhokoli jiného subjektu, který má na starosti podporu nebo využívání jaderné energie.
Základní zásada E: Odpovědnost držitelů povolení
Odpovědnost za zavádění různých prvků fyzické ochrany v rámci státu by měla být jasně určena. Stát by měl zajistit, aby primární odpovědnost za zavádění fyzické ochrany jaderných materiálů nebo jaderných zařízení spočívala na držitelích příslušných povolení nebo jiných oprávnění (např. provozovatelé nebo přepravci).
Základní zásada F: Kultura bezpečnosti
Všechny organizace, které se podílejí na zavádění fyzické ochrany, by měly klást patřičný důraz na kulturu bezpečnosti, její rozvoj a udržování, které jsou nutné k zajištění jejího účinného provádění v celé organizaci.
Základní zásada G: Ohrožení
Fyzická ochrana ve státě by měla vycházet ze současného vyhodnocení ohrožení v tomto státě.
Základní zásada H: Odstupňovaný přístup
Požadavky fyzické ochrany by měly být založeny na odstupňovaném přístupu s uvážením současného vyhodnocení ohrožení, míry přitažlivosti, povahy materiálu a potenciálních důsledků spojených s neoprávněným přemístěním jaderných materiálů a se sabotáží proti jaderným materiálům nebo jaderným zařízením.
Základní zásada I: Hloubková obrana
Požadavky státu na fyzickou ochranu by měly odrážet koncepci několika vrstev a metod ochrany (konstrukční nebo jiné technické, personální a organizační), které musí protivník překonat nebo obejít, aby svého cíle dosáhl.
Základní zásada J: Zabezpečování jakosti
Měla by být stanovena a zavedena politika zabezpečování jakosti a programy zabezpečování jakosti se záměrem dosáhnout jistoty, že jsou splněny konkrétní požadavky pro všechny činnosti důležité pro fyzickou ochranu.
Základní zásada K: Krizové plány
Všichni držitelé povolení a dotčené orgány by měli připravit a řádně procvičit krizové (havarijní) plány reakce na neoprávněné přemístění jaderných materiálů nebo sabotáž jaderných zařízení nebo jaderných materiálů nebo na pokusy o ně.
Základní zásada L: Důvěrnost
Stát by měl stanovit požadavky na ochranu důvěrnosti informací, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo ohrozit fyzickou ochranu jaderných materiálů a jaderných zařízení.
4.
(a) Ustanovení tohoto článku se nevztahují na žádné jaderné materiály, o kterých smluvní stát důvodně rozhodne, že nemusí podléhat režimu fyzické ochrany stanovenému podle odstavce 1, přičemž vezme v úvahu povahu takového materiálu, jeho množství, míru přitažlivosti a potenciální radiologické a jiné důsledky související s neoprávněným jednáním zaměřeným proti němu a současné vyhodnocení jeho ohrožení.
(b) Jaderné materiály, které na základě pododstavce (a) nepodléhají ustanovením tohoto článku, by měly být chráněny v souladu s postupy bezpečného zacházení.