Článek 11
1. Trestný čin podle článku 7 se automaticky zahrne do každé smlouvy o vydávání, jež existuje mezi smluvními státy, jako trestný čin podléhající vydání. Smluvní státy se zavazují, že zahrnou tyto trestné činy jako trestné činy podléhající vydání do každé smlouvy o vydávání, jež mezi nimi bude uzavřena.
2. Jestliže je smluvní stát, který vydání váže na existenci smlouvy, požádán o vydání jiným smluvním státem, s nímž nemá žádnou smlouvu o vydávání, může podle své úvahy považovat tuto úmluvu za právní podklad pro vydání, pokud jde o tyto trestné činy. Vydání podléhá ostatním podmínkám stanoveným právními předpisy státu, který byl o vydání požádán.
3. Smluvní státy, které neváží vydání na existenci smlouvy, budou vzájemně tyto trestné činy považovat za trestné činy podléhající vydání za podmínek stanovených právními předpisy státu, který byl o vydání požádán.
4. Pro účel vydání mezi smluvními státy se ke každému trestnému činu přistupuje jako k činu spáchanému nejen v místě, kde se udál, nýbrž také na území smluvních států, od nichž se požaduje, aby založily svou jurisdikci podle odstavce 1 článku 8.