Čl. III.
1. Jednání nebo opominutí skutečného dopravce, jeho zaměstnanců a zástupců, kteří jednají v rámci svého zaměstnání, se považují, ve vztahu k přepravě prováděné skutečným dopravcem, také za jednání a opominutí smluvního dopravce.
2. Jednání a opominutí smluvního dopravce, jeho zaměstnanců a zástupců, kteří jednají v rámci svého zaměstnání, se považuje ve vztahu k přepravě prováděné skutečným dopravcem také za jednání a opominutí skutečného dopravce. Avšak za žádné takové jednání nebo opominutí neponese skutečný dopravce odpovědnost převyšující hranice určené v článku 22 Varšavské úmluvy. Jakákoliv zvláštní dohoda, kterou smluvní dopravce přijímá na sebe závazky, které mu nejsou uloženy Varšavskou úmluvou nebo jakékoliv zřeknutí se práv, která mu z ní vyplývají nebo jakékoliv zvláštní prohlášení o zájmu na dodání,které má na mysli článek 22 řečené Úmluvy, se nevztahují na skutečného dopravce, pokud by s tím nesouhlasil.