IV.
Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu
Ústavní soud je při svém rozhodování rozsahem podaného návrhu vázán a ve svém rozhodnutí z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže [viz např. rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 16/94 (Sbírka rozhodnutí, svazek 2, usn. č. 14), sp. zn. Pl. ÚS 8/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 83, vyhlášen pod č. 29/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 24, nález č. 149, vyhlášen pod č. 410/2001 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 113, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 10/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 9, vyhlášen pod č. 86/2005 Sb.)]. Navrhuje-li Městský soud v Praze zrušit ustanovení položky 14a bodu 2 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy: "Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-", ačkoli celým svým obsahem návrh směřuje vůči písmeni a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, považuje Ústavní soud vymezení petitu za zřejmý omyl, a pokud ve svých úvahách z něj vybočil, nejde o postup ultra petitum, nýbrž o odstranění zjevného rozporu mezi obsahem a citací právního předpisu, označující petit návrhu (viz obdobně v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/06, vyhlášen pod č. 84/2007 Sb.). V opačném případě by totiž v případě derogace navrhovatelem označeného zákonného ustanovení zbývající část položky 14a bodu 2 sazebníku poplatků pozbyla rozumného smyslu.
Ustanovení písmene a) bodu 2 položky 14a sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších zákonů, zní: "a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-".