Článek IX.
Ustanovení § 13 zákona ze dne 30. března 1888, z. ř. č. 33, ve znění zákona ze dne 4. dubna 1889, z. ř. č. 39, mění se takto:
K č. 1. připojuje se odst. 4., jenž zní:
členství u okresní nemocenské pokladny osob uvedených v § 2 počíná se dnem, kdy se přihlásily.
Ustanovení č. 2. mění se takto:
Pokladniční členové podrobení pojištění, vystupujíce ze zaměstnání, na němž jejich členství se zakládá, a nepřestupujíce k zaměstnání, jímž by se stali členy jiné okresní pokladny nemocenské, nebo některé jiné pokladny v § 11. jmenované, pokud se nadále zdržují v obvodě pokladny, jsou oprávněni udržeti sobě členství pokladny placením příspěvků ve stanovách zvlášť stanovených, členství osob těchto zaniká oznámením, že vystupují z pokladny, jakož i nezaplacením příspěvků za čtyři po sobě jdoucí týdny.
Ustanovení č. 3. mění se takto:
Osobám, vystoupivším ze zaměstnání pojistně povinného, pokud jsou bez výdělku a zdržují se v území republiky Československé, zachovává se nárok na nejmenší pojistné dávky, uvedené v §§ 6 až 8, třeba neplatily příspěvků, nabyly-li v určité lhůtě po svém vystoupení ze zaměstnání nároku na tu kterou pojistnou dávku.
Tato lhůta rovná se době, po kterou osoby tyto naposledy nepřetržitě byly v pojistně povinném zaměstnání, činí však nejvýše 6 týdnů. Nastoupí-li osoba nezaměstnaná v této lhůtě nové zaměstnání pojistně povinné, prodlužuje se lhůta o dobu tohoto nového zaměstnání, nesmí však býti nikdy delší než dohromady 6 týdnů.
K poskytování dávky povinnou jest příslušná nemocenská pokladna, ke které nezaměstnaná osoba naposledy náležela.
Ustanovení č. 4. mění se takto:
Ostatní osoby nepodrobené pojistné povinnosti, na něž se nevztahují ustanovení § 2, mohou býti přijaty za členy nemocenské pokladny za podmínek určených stanovami.