§ 25
Jmění poručence
(1) Soud sepíše jmění poručence. V soupisu třeba jednotlivé věci popsat tak, aby nebylo pochybnosti o jejich totožnosti. Pokládá-li to soud za potřebné, dá tyto věci i odhadnout.
(2) Hotové peníze, pokud jich není třeba v zájmu poručence použít jinak, se vhodně uloží. Movité věci, jejichž uschování není v zájmu poručence, lze po odhadu vhodně prodat. U nemovitostí nařídí soud poznámku nezletilosti; lze je zcizit jen z nutnosti nebo k zřejmému prospěchu poručence.