§ 3
Základní pojmy
(1) Spotřebitelským nákupem se rozumí nákup (odstavec 2) provedený spotřebitelem (odstavec 3).
(2) Nákupem se rozumí úplatné i bezúplatné nabytí zboží nebo výkonu od jiného. U podniku se za nákup považuje též získání zboží výrobou, kterou podnik sám provedl nebo si dal provésti ve mzdě nebo po domácku. To platí obdobně i pro výkony.
(3) Spotřebitelem je ten, kdo nabývá zboží k jinému účelu, než aby je ve svém podniku zcizil nebo zpracoval anebo si je dal zpracovati ve mzdě nebo po domácku; za zpracování se považuje použití zboží jako suroviny, polotovaru, pomocné hmoty, provozní látky nebo jako součásti dalšího výrobku, nikoli však jako obalu. Spotřebitelem je též ten, kdo nabývá zboží jako provozního, podnikového nebo jiného zařízení. To platí obdobně i pro výkony.
(4) Podnikem maloobchodního stupně se rozumí obchodní, výrobní i jakýkoliv jiný podnik, který vyskladní zboží přímo pro spotřebitele nebo použije zboží jako spotřebitel.
(5) O vyskladnění jde, opouští-li zboží provozovnu výběrčího daně, aby přešlo do oběhu nebo přímo na spotřebitele. Přechází-li zboží do oběhu nebo přímo na spotřebitele odjinud než z provozovny výběrčího daně, považuje se za vyskladnění převzetí zboží odběratelem.
(6) Podnik použije zboží jako spotřebitel, použije-li ho jinak, než že je zcizí nebo zpracuje (odstavec 3) nebo použije-li ho jako provozního, podnikového nebo jiného zařízení.
(7) Za výkony se považují činnosti uvedené v sazebníku.
(8) Ministr financí může pro účely tohoto zákona určitou nevýdělečnou činnost prohlásiti za podnik.