§ 91
Opuštěný zdroj
(1) Provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu je povinen přijmout opatření k vyhledávání opuštěného zdroje a pracovníka, který může být vystaven ionizujícímu záření z opuštěného zdroje,
a) informovat o účincích ionizujícího záření na lidský organismus,
b) poučit o tom, jak opuštěný zdroj vizuálně rozpoznat,
c) poučit o opatřeních při nálezu opuštěného zdroje nebo vzniku podezření na jeho přítomnost a
d) pravidelně školit o skutečnostech podle písmen a) až c).
(2) Je-li nalezen opuštěný zdroj
a) v zařízení určeném k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, jeho provozovatel
1. musí zajistit radiační ochranu fyzických osob, které by mohly přijít se zdrojem ionizujícího záření do styku, a zabezpečit zdroj ionizujícího záření před přístupem nepovolaných fyzických osob a
2. se stává vlastníkem zdroje ionizujícího záření, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo
b) mimo zařízení určené k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu,
1. je Správa povinna převzít zdroj ionizujícího záření a vlastníkem zdroje ionizujícího záření se stává Česká republika, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo
2. Úřad rozhodne o vrácení zdroje ionizujícího záření původnímu vlastníkovi, jsou-li zajištěny podmínky pro další bezpečné nakládání s ním, nebo rozhodne o prohlášení zdroje ionizujícího záření za radioaktivní odpad.
(3) Náklady spojené s vyhledáním, bezpečným předáním, skladováním, přípravou na další využití nebo zneškodněním opuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2.