I.
K článku 1, odstavci 5.
Přikáže-li podnik veřejné dopravy jednoho státu svého zaměstnance, jenž jest příslušníkem tohoto státu, k výkonu zaměstnání na území státu druhého, nepovažuje se pobyt na území druhého státu za trvalé bydliště, i když trvá déle šesti měsíců. Pro tyto případy doporučuje se uzavříti zvláštní dohodu podle ustanovení čl. 1, odst. 6, pokud jde o nemocenské pojištění (pojištění v nemoci a mateřství).