§ 1.
Cenou, z které se vyměřuje dávka uhelná, je cena loco důl včetně naložení do dopravního prostředku, a jest k ní počítati veškeré úhrady a doplatky jakéhokoliv druhu, jež podnikatel dolu za uhlí přímo nebo nepřímo pro sebe obdrží neb obdržeti má.
Je-li pro uhlí cena dle §5 zákona úředně stanovena a nepřekročuje-li se tato cena úhradami nebo doplatky v prvním odstavci zmíněnými, lze z ní vyloučili příplatky dle § 5 zákona úředně stanovené, pokud byly již stanoveny do dne vyhlášení tohoto nařízení nebo pokud budou příště vyhlášeny s výslovným dodatkem, že nepodléhají dávce uhelné.
Prodává-li podnikatel dolu uhlí za cenu vyšší než úředně stanovenou, srazili lze z prodejní ceny dávku, odpovídající úředně stanovené ceně, jakož i příplatky v odst. 2. uvedené jen tenkráte, když požadování vyšší ceny neodporuje platným předpisům (při vývozu uhlí do ciziny) a když spolu podnikatel dolu rozvrhne v předepsaných zápisech (denních zápisech § 3, cenových výkazech § 3, měsíčních účtech § 4) podrobně úhrnnou cenu v cenu základní (úředně stanovenou), z této ceny vypadající dávku, příplatky shora uvedené a konečně částku, zbývající z vyšší ceny, a tomuto zbytku odpovídající dávku; byla-li cena při prodejích do ciziny stanovena v cizí měně, jest-ji přepočítali na Kč a v zápisech udati dle kursu, platného v den, kdy vznikla povinnost k zapravení dávky, nedojde-li s finančním úřadem I. stol. k dohodě na jiné základně. Cena za uhlí účtovaná musí odpovídati v konečné cifře rozvrhu, udanému v zápisech. Pokud podnikatel dolu nesplní výše uvedených podmínek, vezme se za základ pro vyměření dávky uhelné cena beze srážek.
Nejsou-li ceny za uhlí dle § 5 zákona úředně stanoveny, a vyměřuje-li se tudíž dávka ze skutečné prodejní ceny, nepočítá se do ceny, jež tvoří základ pro vyměření dávky, částka na dávku vypadající jen tenkráte, když podnikatel dolu vypravení uhlí a cenu jeho v denních zápisech způsobem v odst. 2. uvedeným podrobně vykázal a dávku z ceny vypadající zapravil neb vyznačením v denních zápisech k zapravení ohlásil.