Článek 5.
(1) Pokud jde o výhody ze starobního (invalidního) zaopatření, rodinných přídavků (dávek rodinného pojištění) a jiných přídavků peněžitých a naturálních (zaopatření potravinami, oděvem a otopem, tarifní výhody v dopravě atd.), kladou se příslušníci druhého státu na roveň vlastním státním příslušníkům.
(2) Je-li pobyt na území jednoho státu podmínkou pro poskytování požitků peněžitých nebo naturálních, nepovažuje se pobyt na území druhého státu za pobyt v cizině.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí také pokud jde o příjemce veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, včetně platů povolených podle volné úvahy, jakož i o příjemce platů ze zaopatřovacích nebo nadlepšovacích zařízení zaměstnavatelů.
(4) Nejvyšší správní úřady obou států mohou vzájemnou dohodou v rámci obecných předpisů o platebním styku určiti způsob výplaty požitků a platů uvedených v odstavcích 1 a 3 a jiných přídavků peněžitých nebo přiměřené náhrady v penězích za naturální dávky, jakož i části výdělku z jednoho státu na území státu druhého.