Článek 31
1. Jakýkoli spor, který může vzniknout buď mezi smluvními stranami, anebo mezi smluvními stranami a Organizací zastupovanou Komisí, který se vztahuje k výkladu anebo provádění dané Úmluvy anebo jejích doplňků, a který by nebylo možné vyřešit přímým jednáním anebo jakýmkoli jiným způsobem, bude předán rozhodčímu soudu na žádost kterékoliv ze stran.
2. K tomuto účelu každá strana v každé záležitosti určí rozhodce a tito rozhodci se dohodnou na jmenování třetího rozhodce. Pokud jedna ze stran neurčí svého rozhodce v průběhu dvou měsíců od data přijetí požadavku druhé strany, anebo pokud se určení rozhodci nedohodnou v průběhu daných dvou měsíců na jmenování třetího rozhodce, může kterákoliv ze stran požádat prezidenta Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování.
3. Rozhodčí soud si stanoví svůj vlastní postup.
4. Každá strana ponese náklady svého vlastního rozhodce a jeho účasti při jednáních před soudem, náklady na třetího rozhodce a další náklady ponesou stejným dílem obě strany vedoucí spor. Avšak rozhodčí soud může určit jiné rozdělení nákladů, pokud to uzná za vhodné.
5. Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou závazná pro obě strany vedoucí spor.