§ 57.
Zachování čekatelství.
(1) K zachování čekatelství musí býti získáno nejméně 6 započitatelných příspěvkových měsíců za každý kalendářní rok; jinak zaniká čekatelství z příspěvkové doby získané do počátku běžného kalendářního roku. Později získanou příspěvkovou dobou počíná pojištění znovu.
(2) Za kalendářní rok, v němž pojištění počíná, stačí také získání kratší příspěvkové doby, než je uvedena v odstavci 1.
(3) Za kalendářní rok, v němž nastal pojistný případ nezpůsobilosti k povolání nebo úmrtí nebo v němž jsou splněny podmínky pro přiznání starobního důchodu, jakož i za další kalendářní roky není třeba k zachování čekatelství další příspěvkové doby. Odpadne-li opět nezpůsobilost k povolání, zachovává se čekatelství pouze do konce běžného kalendářního roku. Nezpůsobilosti k povolání klade se na roveň požitek invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu.
(4) Pro výbavné se pokládá čekatelství za zachováno, je-li zachováno počátkem kalendářního roku, v němž byl uzavřen sňatek.