§ 4.
(1) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků takto do tříd služného:
Třída služného: Roční služební požitky:
nad Kčs: do Kčs:
1. . . . . . . 3.000,-
2. . . . . . . 3.000,- 6.000,-
3. . . . . . . 6.000,- 9.000,-
4. . . . . . . 9.000,- 12.000,-
5. . . . . . . 12.000,- 15.000,-
6. . . . . . . 15.000,- 18.000,-
7. . . . . . . 18.000,- 21.000,-
8. . . . . . . 21.000,- 24.000,-
9. . . . . . . 24.000,- 27.000,-
10. . . . . . . 27.000,- 30.000,-
11. . . . . . . 30.000,- 36.000,-
12. . . . . . . 36.000,- 42.000,-
13. . . . . . . 42.000,- 48.000,-
14. . . . . . . 48.000,- 54.000,-
15. . . . . . . 54.000,- 60.000,-
16. . . . . . . 60.000,-
(2) Služebními požitky jest všechen příjem za smluvenou práci. K služebním požitkům náležejí také podíly na zisku, věcné a jiné požitky, které pojištěnec dostává, i když jen obvykle, od podnikatele nebo od třetí osoby místo mzdy nebo vedle ní. Ministr hospodářství a práce může stanovití podrobnosti a odchylky.
(3) Pevné požitky se stanoví částkou vypočtenou pro celý rok. Proměnlivé požitky se stanoví, jde-li o nový služební poměr, částkou pravděpodobně očekávanou, po uplynutí kalendářního roku pak vždy pro rok příští část kou v předchozím roce skutečně vyplacenou, přepočtenou na celý rok.
(4) Ministr sociální a zdravotní správy nebo jím pověřený úřad stanoví po slyšení nejvyššího úřadu cenového hodnotu naturálních požitků. Vyhláška nabývá účinnosti 14 dnů po vyhlášení a platí až do doby, kdy nová vyhláška, nabude účinnosti.
(5) Učně, praktikanty a volontéry, kteří nemají žádných služebních požitků nebo služebních požitků hotově vyplácených, jest zařaditi do 1. třídy služného.
(6) Několik osob, které v dohodě zaměstnávají téhož zaměstnance, třeba také za oddělené požitky služební, ručí nerozdílnou rukou za pojištění tohoto zaměstnance podle jeho úhrnných služebních požitků. Nehledíc k tomuto případu, jest zaměstnanec, který jest současně zaměstnán u několika zaměstnavatelů za oddělené požitky služební, podroben pojistné povinnosti toliko podle svého hlavního zaměstnání. Za hlavní zaměstnání pokládá se služba nejvýše placená. Jde-li pro pojistnou povinnost o několik služeb stejně placených, ustanoví se hlavní zaměstnání nejprve podle užší souvislosti té nebo oné služby s dřívější výdělkovou činností nebo s postupem vzdělání zaměstnancova, pak podle delší doby služebního poměru, konečně podle jiných vhodných znaků.
(7) Převyšuje-li úhrn služebních požitků částku 60.000 K, jest rozuměti započitatelnými služebními požitky nejvýše částku 60.000 K.