§ 34.
(1) Není-li vdovy ani vdovce ani dětí oprávněných podle § 81, odst. 1, mají nárok na důchod pozůstalí rodiče pojištěnce, který v době svého úmrtí požíval invalidního nebo starobního důchodu anebo by měl nárok na tento důchod, jestliže byli výživou převážně naň odkázáni.
(2) Je-li tu pouze jeden oprávněný rodič, činí jeho důchod jednu čtvrtinu invalidního nebo starobního důchodu bez případného zvýšení podle §§ 22 a 23, jehož pojištěnec v dobé svého úmrtí požíval anebo na nějž by měl nárok, nejméně však Kč 1.500·- ročně.
(3) Jsou-li tu oba oprávnění rodiče, má každý z nich, pokud druhý je na živu, nárok na jednu osminu tohoto důchodu, nejméně však 750·- Kč ročně.
(4) Není-li ani rodičů oprávněných podle odstavce 1, má nárok na důchod ve výši podle odstavce 2 sestra nebo dcera zemřelého za podmínky, že sestra byla v době jeho úmrtí starší 50 let, dcera starší 40 let, že byla dále na zemřelého výživou převážně odkázána a zaměstnávala-li se po dobu nejméně pěti let před jeho úmrtím převážně vedením jeho domácnosti.