§ 123.
(1) Všeobecný pensijní ústav jest povinen zavésti sazby propočítané podle početních podkladů zákonného pojištění bez ohledu na rodinný a zdravotní stav pojištěncův, které umožňují pojištěnci, aby za přeplatek při přestupu podle § 21, odst., 4 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 96 Sb. z roku 1941, o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření), získal nárok na pevné zvýšení důchodu invalidního (starobního), důchodu vdovského, sirotčího, odbytného jednou pro vždy a pohřebného podle zvláštních pojistných podmínek, odpovídajících ustanovením §§ 17 až 38. Tyto podmínky a sazby vyžadují schválení ministerstva sociální a zdravotní správy.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro náhradní ústavy a pro nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah.
(3) Všeobecný pensijní ústav jest dále povinen prováděti ve smyslu ustanovení § 13 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 379 Sb., o úpravě některých personálních poměrů ve veřejné správě, pojištění starobních důchodů oněch zaměstnankyň, které se pro toto pojištění rozhodly. Sazby a podmínky tohoto pojištění vyžadují schválení ministerstva sociální a zdravotní správy.