§ 1.
(1) Hromadné smlouvy pracovní, ujednané mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika odborovými organisacemi (korporacemi) a jednou nebo několika odborovými organisacemi (korporacemi) zaměstnanců, platné v den účinnosti tohoto zákona, nemohou býti vypovězeny ani jinak zaniknouti do dne 31. prosince 1939. Pokud takovéto hromadné smlouvy upravují podmínky platnosti i po dni 31. prosince 1939, zůstávají tato ujednání nedotčena. Dohodou smluvních stran, které sjednaly hromadnou smlouvu pracovní, mohou však býti tyto hromadné smlouvy doplněny nebo pozměněny. K této dohodě není třeba souhlasu zaměstnavatele, jehož závod leží v území obsazeném cizí mocí, ani odborové organisace (korporace), která má sídlo v území obsazeném cizí mocí.
(2) Ustanovení předešlého odstavce platí i o hromadných smlouvách, které nabudou účinnosti po dni 1. ledna 1938.
(3) Smluvní strany, které sjednaly hromadnou smlouvu pracovní, jsou povinny do třiceti dnů předložiti tuto smlouvu, jakož i smlouvy a ujednání, o něž se hromadná smlouva pracovní opírá, dále sazby mzdové (platové) (§ 2), smíry, nálezy nebo rozhodnutí (§ 3), ministerstvu sociální a zdravotní správy a Státnímu úřadu statistickému; pokud jde o podniky podléhající obecnému hornímu zákonu též i ministerstvu veřejných prací.