§ 116
Omezení rizik vyplývajících ze sjednání spotřebitelského úvěru v cizí měně
(1) Je-li uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měně, poskytovatel umožní spotřebiteli za podmínek, které určí smlouva o spotřebitelském úvěru, změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, na měnu
a) ve které měl spotřebitel hlavní příjem v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru,
b) ve které spotřebitel držel aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru,
c) členského státu, v němž měl spotřebitel bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo
d) členského státu, v němž má spotřebitel bydliště v okamžiku, kdy žádá o změnu měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr.
(2) Neumožní-li poskytovatel spotřebiteli změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, zajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu mezi měnou, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen a korunou českou; je-li spotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, mezi korunou českou a měnou podle odstavce 1 odlišnou od koruny české.
(3) Ke změně měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr, podle odstavce 1, se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, kdy spotřebitel o změnu měny požádal, není-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru na bydlení stanoveno jinak.