Příloha č. 9
Vysvětlující poznámky k celní hodnotě
K § 65 odst. 3 zákona
Pro účely tohoto ustanovení je osoba v postavení, kdy ovlivňuje druhou, může-li ji právně nebo fakticky donucovat nebo usměrňovat.
K § 66 odst. 2 zákona
Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.
K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona
Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající automobilů požaduje, aby je kupující neprodával nebo nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
K § 66 odst. 2 písm. b) zákona
Může se jednat například o tyto případy:
a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí i jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží. Například, je-li dovážené zboží polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.
Nicméně podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely § 66 odst. 2.
K § 66 odst. 3 zákona
1. Odstavce 3 a 4 předvídají odlišné prostředky pro prokázání přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 3 stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, vlastní okolnosti prodeje budou přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní úřad pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní úřad mohl již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohl se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení cenu neovlivnilo.
3. Nemůže-li celní úřad přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž je třeba, aby mohl přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měl být celní úřad připraven přezkoumat odpovídající stránky převodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k příslušné ceně, za účelem rozhodnutí, zda spojení cenu ovlivnilo. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona ve spojení, kupují a prodávají jeden druhému, jako kdyby ve spojení nebyli, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jimž prodávající sjednává ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním ve spojení nejsou, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Dalším příkladem je, ukázalo-li se, že cena je dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za určité období (například za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu. To dosvědčuje, že cena nebyla ovlivněna.
4. Ustanovení § 66 odstavec 4 zákona poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena je velmi blízká ceně použité k porovnání, která byla již dříve celním úřadem přijata, a je proto přijatelná podle § 66 zákona. Odpovídá-li některé z hodnot uvedených v § 66 odst. 4 zákona, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle § 66 odst. 3 zákona. Má-li celní úřad již dostatek informací, aby se ujistil bez dalšího podrobného šetření, že některé z měřítek uvedených v § 66 odst. 4 zákona vyhovuje, není důvodu, aby požadoval od dovozce aby prokazoval, že měřítko může být splněno.
K § 66 odst. 4 zákona
K určení, že nějaká hodnota je "velmi blízká" druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je význačný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu, jako třeba pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě uvedené v § 66 odst. 4 písm. a) - c) zákona, malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.
K § 67 odst. 1 zákona
Za nepřímé placení se považuje například úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.
1. Při uplatňování těchto ustanovení se celní úřad, tam kde je to možné, odvolá na prodej stejného zboží nebo podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se, je-li to přiměřené, odvolat na prodej stejného nebo podobného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří podmínek:
a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišném množství,
b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejném množství, nebo
c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišném množství.
2. Zjistí-li se prodej za jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy podle okolností zohledňující:
a) pouze prvky množství,
b) pouze prvky obchodní úrovně, nebo
c) obojí, prvky obchodní úrovně i prvky množství.
3. Výraz "nebo" připouští pružnost v použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé ze tří podmínek uvedených pod bodem 1.
4. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu z důvodu odlišné obchodní úrovně nebo odlišného množství je, že taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, se provede pouze na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují rozumnost a správnost takové úpravy, například podle platných ceníků, které uvádějí ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Jako příklad lze uvést zásilku dováženého zboží, které má být hodnoceno, obsahující 10 jednotek. Stejné nebo podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo zjištěno, že prodávající poskytuje množstevní slevy. Potřebná úprava může být provedena s použitím ceníku a v něm uvedené ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba vyžadovat, aby se uskutečnil i prodej v množství 10 jednotek, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení § 68 a 69 vhodné.
K § 70 odst.1 zákona
1.příklad: Zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| Prodané množství | Jednotková cena | Počet prodejů | Celkové množství |
| | | | prodané v dané |
| | | | cenové skupině |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| 1 - 10 jednotek | 100 | 10 prodejů po | 65 |
| | | 5 jednotkách | |
| | | 5 prodejů po | |
| | | 3 jednotkách | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| 11 - 25 jednotek | 95 | 5 prodejů po | 55 |
| | | 11 jednotkách | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
| více než 25 | 90 | 1 prodej za | 80 |
| jednotek | | 50 jednotek | |
| | | 1 prodej za | |
| | | 30 jednotek | |
+------------------+-----------------+-----------------+-------------------+
Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
2. příklad: Došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek, proto je jednotková cena největšího úhrnného množství 95.
3. příklad: Situace, kdy se různé množství prodá za různé ceny.
- Prodeje
+------------------+-----------------+
| Prodané množství | Jednotková cena |
+------------------+-----------------+
| 40 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
| 30 jednotek | 90 |
+------------------+-----------------+
| 15 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
| 50 jednotek | 95 |
+------------------+-----------------+
| 25 jednotek | 105 |
+------------------+-----------------+
| 35 jednotek | 90 |
+------------------+-----------------+
| 5 jednotek | 100 |
+------------------+-----------------+
- Celkem
+--------------------------+-----------------+
| Celkové prodané množství | Jednotková cena |
+--------------------------+-----------------+
| 65 | 90 |
+--------------------------+-----------------+
| 50 | 95 |
+--------------------------+-----------------+
| 60 | 100 |
+--------------------------+-----------------+
| 25 | 105 |
+--------------------------+-----------------+
V tomto případě je největší počet prodaných kusů za určitou cenu 65, takže jednotková cena v největším úhrnném množství je 90.
K § 70 odst. 1 písm. a) zákona
1. "Zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Částka pro účely této srážky by se měla určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s částkami dosaženými v prodejích dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v tuzemsku. Jsou-li údaje dovozce neslučitelné s těmito částkami, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných odpovídajících informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
2. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, je-li určité zboží "stejné kategorie nebo stejného druhu" rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo sortimentu dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v tuzemsku, které zahrnují zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely § 70 zákona "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" zahrnuje jak zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
K § 70 odst. 3 zákona
1. Použije-li se tato metoda, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Základem pro výpočty budou vzorce, návody, výpočetní metody a výrobní postupy uznané v tomto výrobním odvětví.
2. Tato metoda určení celní hodnoty nebude obvykle uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy přestože dovezené zboží ztratí svou totožnost, hodnota přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá přesně zjistit bez nadměrných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy si dovezené zboží zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží prodávaného v tuzemsku, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k uvedenému je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.
K § 71 zákona
1. Obecně platí, že se celní hodnota podle tohoto ustanovení určuje na základě informací snadno dostupných v tuzemsku. Pro účely určení vypočtené hodnoty však může být nezbytné přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiné informace, které je nutno opatřit mimo tuzemsko. Mimoto ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci tuzemských orgánů. Použití metody vypočtené hodnoty bude vesměs omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající osoby ve spojení a výrobce je ochoten poskytnout tuzemským orgánům potřebné výpočty nákladů a poskytnout jim v případě potřeby možnost následného ověření.
2. "Cena nebo hodnota" zmíněná v § 71 odst. 1 písm. a) zákona se určí na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví uplatňovanými v zemi výroby zboží.
3. "Částka pro zisk a všeobecné výlohy" zmíněné v § 71 odst. 1 písm. b) zákona se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje nebyly slučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska.
4. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.
5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že "částku pro zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě zisk výrobce je nízký, a všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v tuzemsku a výrobce se spokojil s nulovým nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že dosahuje nízký zisk při prodejích dováženého zboží z důvodu zvláštních obchodních okolností, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky zisku, jsou-li doloženy závažnými obchodními důvody, které je ospravedlňují a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. Taková situace může nastat, byli-li například výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v tuzemsku a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali konkurenceschopnost. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy přiznané výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska, částka pro zisk a všeobecné výlohy může být založena na jiných odpovídajících informacích, než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
6. Zda je určité zboží "stejné kategorie nebo stejného druhu" jako jiné zboží, musí být určeno případ od případu s přihlédnutím k souvisejícím okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. b) zákona je nutno zkoumat prodeje na vývoz do tuzemska u co nejužší skupiny nebo sortimentu zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely § 71 odst. 1 písm. b) zákona musí být "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.
K § 72 zákona
1. Celní hodnoty určované podle ustanovení § 72 zákona by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.
2. Metody hodnocení používané podle § 72 zákona by měly být metody upravené v § 66 až 71 zákona, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními § 72 zákona.
3. Příklady rozumné pružnosti:
a) Stejné zboží - pružně může být vykládán požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;
b) Podobné zboží - pružně může být vykládán požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;
c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno "ve stavu, v jakém bylo dovezeno", který je obsažen v § 70 odst. 2 zákona, může být vykládán pružně; také lhůta "90 dnů" požadovaná v tomto ustanovení může být uplatňována pružně.
K § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona
1. Do přičítání prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona k dovezenému zboží, zasahují dva momenty, a to hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně platnými zásadami účetnictví.
2. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za danou cenu od prodávajícího, který s ním není ve spojení, je tato cena hodnotou prvku. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno ji přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li kupující zaplatit clo z celé hodnoty najednou. V jiném případě může kupující požádat, aby byla hodnota prvku přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. V dalším příkladu může kupující žádat, aby byla hodnota přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na dokladech poskytnutých kupujícím.
4. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ kupujícího, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním smlouvu na koupi 10.000 jednotek. V době, kdy přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Kupující může požádat celní úřad, aby přičetl hodnotu formy k 1.000 jednotkám, 4.000 jednotkám nebo 10.000 jednotkám.
K § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona
1. Přičtení prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona má být založeno na objektivních a vyčíslitelných údajích. Za účelem co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní úřad představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se, pokud je to možné, použít snadno dostupných údajů z obchodních dokladů kupujícího.
2. Pro prvky poskytnuté kupujícím a které zakoupil nebo najal, hodnotou k přičtení bude kupní cena nebo nájemné. Veřejně přístupné prvky se nepřičtou, přičtou se pouze náklady na získání jejich kopie.
3. Snadnost možného výpočtu hodnoty k přičtení bude záviset na struktuře daného podniku, způsobu řízení a na jeho metodách účetnictví.
4. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky pocházející z několika zemí, vede účetnictví svého střediska designu mimo tuzemsko, aby se tak vykázaly přesně náklady připočítatelné k danému výrobku. V takových případech může být příslušná úprava provedena přímo podle ustanovení § 75 zákona.
5. V jiném případě může podnik přenést náklady na středisko designu, umístěné mimo tuzemsko, do režijních nákladů, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno podle ustanovení § 75 zákona provést patřičnou úpravu se zřetelem k dováženému zboží tak, že se celkové náklady na středisko designu rozdělí na celou výrobu, která využívá služeb tohoto střediska, a takto rozdělené náklady se přičtou podle počtu jednotek k hodnotě dovozů.
6.Varianty výše uvedených okolností budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování vhodné metody přičtení byly vzaty v úvahu rozličné činitele.
7. V případě, kdy se zhotovení dotyčného prvku týká několika zemí a delšího časového období, úprava by se měla omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo tuzemsko.
K § 75 odst. 1 písm. c) zákona
Licenční poplatky zmíněné v § 75 odst. 1 písm. c) zákona mohou mimo jiné zahrnovat platby týkající se patentů, ochranných známek a autorských práv.
K § 75 odst. 3 zákona
Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se dodatků, které mají být přičteny podle ustanovení § 75 zákona, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení § 66 zákona. Tak tomu bude například v případě, kdy je poplatek za použití patentu placen na základě ceny litru určitého výrobku prodávaného v tuzemsku, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu byl zpracován na roztok. Zakládá-li se určení poplatku za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích, které nemají co do činění s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s tuzemskými přísadami a nedá se již samostatně identifikovat, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nepřiměřené pokoušet se přičítat poplatek za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se připočítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
------------------------------------------------------------------