§ 162
Snížení zaručené částky
(K § 259a odst. 3 zákona)
(1) Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.
(2) Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména
a) rentabilita celkového kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům vyjádřený v procentech,
b) rentabilita vlastního kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
c) okamžitá likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům,
d) provozní pohotová likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku a krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům,
e) běžná likvidita, kterou se rozumí poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům,
f) krytí zásob pracovním kapitálem, kterým se rozumí poměr pracovního kapitálu k zásobám,
g) krytí dluhové služby, kterým se rozumí poměr zisku, odpisů a úroků k úrokům a krátkodobým bankovním úvěrům,
h) doba splacení dluhů, kterou se rozumí poměr dluhů k zisku a odpisům,
i) úrokové krytí, kterým se rozumí poměr zisku před úroky a zdaněním k úrokům,
j) úrokové zatížení, kterým se rozumí poměr úroků k součtu zisku a úroků,
k) podíl vlastních zdrojů na aktivech, kterým se rozumí podíl vlastního kapitálu k aktivům vyjádřený v procentech,
l) věřitelské riziko, kterým se rozumí podíl celkových závazků k aktivům vyjádřený v procentech,
m) míra zadluženosti, kterou se rozumí podíl celkových závazků k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
n) krytí dluhu peněžními toky, kterým se rozumí podíl zisku a odpisů k dluhům vyjádřený v procentech.
(3) Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména
a) přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),
b) přehled poskytnutých úvěrů a půjček včetně splatnosti a úrokových sazeb,
c) přehled uzavřených leasingových smluv,
d) přehled drobného hospodářského majetku zatíženého zástavním právem,
e) celkovou výši nákladových úroků,
f) v případě odvodů na zdravotní pojistné osvědčení o řádném plnění odvodových povinností ne starší 60 dnů,
g) bankovní reference,
h) pojistné smlouvy, je-li sjednáno pojištění celních dluhů, pojištění proti podnikatelským rizikům.
(4) Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě
a) 1 rok, bude-li zaručená částka činit 50 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 100 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona,
b) 2 roky, bude-li zaručená částka činit 30 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 50 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona, a
c) 3 roky, bude-li zaručená částka činit 0 % referenční částky (nezajišťování celního dluhu) pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 30% pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona.
(5) Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.
(6) Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména
a) specifické metody vyhotovování celních prohlášení (např. podávání celních prohlášení elektronicky),
b) uvádění dalších nepovinných údajů v celních prohlášeních,
c) způsob plnění formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu (např. hlavní povinný vždy předkládá celní prohlášení stejnému celnímu úřadu).
(7) Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný
a) provádí sám tranzitní operace a používá vysoké bezpečnostní standardy,
b) používá na základě dlouhodobých smluv služby dopravce, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy, nebo
c) používá služeb zprostředkovatele smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy.