Článek XIV.
Zákon tento nabývá účinnosti 1. června 1922 a ruší se jím všecky předpisy starší, pokud mu odporují.
Účinnost jeho vztahuje se na všecko učitelstvo veřejných škol obecných a občanských v Čechách s Vitorazskem, na Moravě s Valčickem a ve Slezsku s Hlučínskem a na učitelstvo státních škol ludových a občanských na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Má-li učitel v činné službě podle zákonů dosud platných nárok na větší základnu pro výměru požitků odpočivných a zaopatřovacích, než vyplývá z tohoto zákona, zůstane mu tento větší nárok zachován potud, pokud nenabude podle tohoto zákona nároku na pensijní základnu větší. Toto přechodné zvětšení pensijní základny nad výměru tímto zákonem jinak stanovenou nesmí však míti za následek zvětšení úhrnu aktivních požitků, které tomu kterému učiteli příslušejí podle tohoto zákona.
Pokud v jednotlivých případech byly by tímto zákonem sníženy celkové požitky učitelovy pod výměru příslušející mu dosud vzhledem k § 2 zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 495 Sb. z. a n., přiznává se rozdíl mezi touto výměrou a mezi požitky podle tohoto zákona jako osobní přídavek, jenž se zmenší nebo pomíjí dosažením vyšších požitků podle tohoto zákona.