§ 22.
(1) Nejde-li o pohledávky uvedené v § 17, může dlužník obdobně podle předcházejících ustanovení spláceti pohledávku, která se proti němu stane splatnou do 31. prosince 1939 nebo která se prohlášením (výpovědí) věřitele do tohoto dne splatnou státi může.
(2) I když dlužník této možnosti, počínajíc 1. dubnem 1939, nevyužil, může obdobně podle předcházejících ustanovení spláceti pohledávku, která se prohlášením (výpovědí) věřitele nebo jinak mimo vůli dlužníka proti němu stane splatnou do 31. prosince 1939, a to počínajíc nejpozději nejblíže příštím 1. říjnem po splatnosti pohledávky; pololetní splátky se v tomto případě zvyšují tak, aby pohledávka byla splacena nejpozději dne 1. října 1949.