§ 13.
(1) Zemědělec jako dlužník pohledávky, která se proti němu stala splatnou před 1. lednem 1936, není zavázán platiti věřiteli vedle úroku (§ 16) více než pravidelné pololetní splátky vždy nejpozději k 1. dubnu a 1. říjnu každého roku, a to i když splácení pohledávky nebylo vymíněno nebo bylo vymíněno splácení v kratší době nebo zčásti vyššími splátkami.
(2) Závazek ke splátkám počíná dnem 1. dubna 1939.
(3) Splátky se rovnají jedné šestnáctině, a jde-li o zemědělce v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou, jedné osmnáctině pohledávky s příslušenstvím (§ 15) podle stavu ke dni 1. dubna 1939; s výjimkou splátky konečné zaokrouhlují se vždy nahoru na částku v celých korunách československých dělitelnou deseti a jednotlivá splátka nesmí býti nižší než 200 Kč.
(4) Vyšší splátky na pohledávku nelze na dlužníku vymáhati ani na základě směnky, která byla vydána k zajištění pohledávky.